|
|
Architecture and sightless
Luciaková, Katarína ; Petelen, Ivan (oponent) ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Ing.Petr Karásek (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
This thesis explores the relationship between architecture and the blind people. For better clarity and understanding of the topic, The work has been divided into five distinctive parts. In the first, introduction part, I approach space sensation of a blind person from the physiological and psychological angle. This analysis is very important for the understanding of imagination, which the blind person has. Another important fact to understand is the way in which the blind person gets the information about the space and what is his ability to process it. Further, I explain the basic principles of the blind person’s movement through space and describe instructions of how to help blind people in the concrete spatial situations. In the next part, I give a short information about the historical progress of the relation between the society and the blind people. An important fact is that, as late as 200 years ago, the blind people were considered as “sub men” and did not have the full freedom privilege. This relation has been modified over time and nowadays, the blind people have the freedom of movement and all the rights to enjoy their lives. To meet the needs of the blind people, many associations have been created that act on their behalf. The associations have different modes of functioning, but their common goal is to help blind people with their social rehabilitation, looking for employment and removing architectural barriers. The core of my work is divided into two parts. In the first one, I focus on the problematic of the blind people and architecture from the functional aspect. The functional aspect is vital for the blind people. It corresponds to their safety in the environment. In this chapter, I treat in detail basic elements for designing buildings, for specifying barriers and principles of design for blind people. Furthermore, I describe the help tools the blind people need in order to move in the space. I evaluate the future of these tools and indicate the rapid technological progression which makes the life of blind people more comfortable. In the next part, I focus on the problematic of the blind people and architecture from the aesthetic aspect. This question has not been much explored yet, but is, nonetheless, very important. In this part of my work, I use more my personal experience and the knowledge coming from the exploration of space. Aesthetical values are subjective for all the people, with or without a handicap. Therefore, in this final chapter, I try to note the facts that can be used in the process of the aesthetical perception and to reflect on them. In the domain of aesthetical research, there also exist tools and institutions that help blind people in their comprehension of architecture. The division of my work emerged from the compilation of diverse facts in the process of writing. This thesis has an informative and practical character. It is intended for people who want to understand and to be informed about how to design architecture for the blind people. It will be directed towards people who build this kind of architecture and need an overview of how to make it. It is also intended for people interested in learning more about architecture.
|
|
|
Mediální výchova a digitální gramotnost nevidomých středoškoláků
Fraiová, Anna ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediální výchovy nevidomých středoškolských studentů, a to zejména v aktuálním kontextu digitálních médií. V teoretické části text pojednává především o problematice vzdělávání zrakově postižených osob, o zařazení průřezového tématu Mediální výchova do výuky českých základních a středních škol a také o specificích digitálních médií a širokých možnostech jejich využití zrakově postiženými jedinci. Ve druhé části práce jsou detailněji prozkoumány jednotlivé složky digitální gramotnosti nevidomých středoškoláků. Jako výzkumná metoda byla zvolena metoda polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly provedeny s desítkou zrakově postižených středoškolských studentů a následně podrobeny kvalitativní obsahové analýze. Hlavním cílem práce je upozornit na specifika vztahu nevidomých k digitálním médiím a zdůraznit význam mediální výchovy v této souvislosti.
|
|
| |
|
|
Zpracování haptického modelu podle fresky sv. Jiří s drakem
KOVÁCSOVÁ, Kristýna
Teoretická část práce se zabývá postavou svatého Jiří a významem jeho kultu. Především je kladen důraz na různé způsoby zobrazování tohoto světce v umění jak v evropském kontextu, tak i v českých zemích. Největší pozornost je věnována malířství a nástěnným malbám s ohledem na téma praktické části předkládané práce. V této souvislosti je v teoretické části práce zmíněna problematika zrakově postižených osob a s tím spojené haptické vnímání. Cílem praktické části bakalářské práce je vytvoření haptického modelu podle fresky sv. Jiří s drakem, který bude sloužit jako pomůcka pro nevidomé nebo slabozraké osoby. Model je zhotoven z pálené keramické hlíny a kolorovaný akrylovými barvami. Vytvořený model bude umístěn do klášterního kostela Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích jako součást expozice "Haptické modely pro osoby se zdravotním postižením".
|
|
|
Mediální výchova a digitální gramotnost nevidomých středoškoláků
Fraiová, Anna ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediální výchovy nevidomých středoškolských studentů, a to zejména v aktuálním kontextu digitálních médií. V teoretické části text pojednává především o problematice vzdělávání zrakově postižených osob, o zařazení průřezového tématu Mediální výchova do výuky českých základních a středních škol a také o specificích digitálních médií a širokých možnostech jejich využití zrakově postiženými jedinci. Ve druhé části práce jsou detailněji prozkoumány jednotlivé složky digitální gramotnosti nevidomých středoškoláků. Jako výzkumná metoda byla zvolena metoda polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly provedeny s desítkou zrakově postižených středoškolských studentů a následně podrobeny kvalitativní obsahové analýze. Hlavním cílem práce je upozornit na specifika vztahu nevidomých k digitálním médiím a zdůraznit význam mediální výchovy v této souvislosti.
|
|
|
Architecture and sightless
Luciaková, Katarína ; Petelen, Ivan (oponent) ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Ing.Petr Karásek (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
This thesis explores the relationship between architecture and the blind people. For better clarity and understanding of the topic, The work has been divided into five distinctive parts. In the first, introduction part, I approach space sensation of a blind person from the physiological and psychological angle. This analysis is very important for the understanding of imagination, which the blind person has. Another important fact to understand is the way in which the blind person gets the information about the space and what is his ability to process it. Further, I explain the basic principles of the blind person’s movement through space and describe instructions of how to help blind people in the concrete spatial situations. In the next part, I give a short information about the historical progress of the relation between the society and the blind people. An important fact is that, as late as 200 years ago, the blind people were considered as “sub men” and did not have the full freedom privilege. This relation has been modified over time and nowadays, the blind people have the freedom of movement and all the rights to enjoy their lives. To meet the needs of the blind people, many associations have been created that act on their behalf. The associations have different modes of functioning, but their common goal is to help blind people with their social rehabilitation, looking for employment and removing architectural barriers. The core of my work is divided into two parts. In the first one, I focus on the problematic of the blind people and architecture from the functional aspect. The functional aspect is vital for the blind people. It corresponds to their safety in the environment. In this chapter, I treat in detail basic elements for designing buildings, for specifying barriers and principles of design for blind people. Furthermore, I describe the help tools the blind people need in order to move in the space. I evaluate the future of these tools and indicate the rapid technological progression which makes the life of blind people more comfortable. In the next part, I focus on the problematic of the blind people and architecture from the aesthetic aspect. This question has not been much explored yet, but is, nonetheless, very important. In this part of my work, I use more my personal experience and the knowledge coming from the exploration of space. Aesthetical values are subjective for all the people, with or without a handicap. Therefore, in this final chapter, I try to note the facts that can be used in the process of the aesthetical perception and to reflect on them. In the domain of aesthetical research, there also exist tools and institutions that help blind people in their comprehension of architecture. The division of my work emerged from the compilation of diverse facts in the process of writing. This thesis has an informative and practical character. It is intended for people who want to understand and to be informed about how to design architecture for the blind people. It will be directed towards people who build this kind of architecture and need an overview of how to make it. It is also intended for people interested in learning more about architecture.
|
|
|
Uplatnění zrakově postižených osob na trhu práce v ČR
Kanioková, Veronika ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Pikhart, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zaměstnávání zrakově postižených osob na území České republiky. Cílem této práce je zjistit současnou situaci v oblasti uplatnění těchto osob na trhu práce a doporučit prostředky, jimiž lze přispět k vyšší zaměstnanosti nevidomých obyvatel u nás. První část této práce se bude věnovat vymezení osob zrakově postižených a legislativní úpravě sociální podpory zrakově postiženým se zaměřením na aktivní politiku zaměstnanosti. Další část bude věnována možnostem vzdělávání a tím pádem zvýšení efektivity uplatnění na trhu práce. S tím neodmyslitelně souvisí také kompenzační pomůcky, které nevidomým usnadňují cestu jak ke vzdělávání, tak v pracovním v životě. Nástroje státní politiky zaměstnanosti a jejich vliv na zrakově postižené budou rovněž součástí této práce. Aplikovanou část tvoří výzkum formou dotazníkového šetření, který odhalí názory a postoje samotných občanů zrakově postižených, ale také názory zaměstnavatelů na danou problematiku. Závěr této práce bude doplněn o návrhy pro zlepšení současné situace na trhu práce pro zrakově postižené osoby.
|
|
|
Život zrakově postižených dětí v ČR
REITINGEROVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá životem zrakově postižených dětí v České republice. Cílem práce je předat základní informace o zrakovém postižení a o úloze rodiny při integraci zrakově postižených dětí do společnosti, což je demonstrováno případovou studií. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se zaměříme na zraková postižení, jejich dělení, uvedeme přehled institucí, které se zabývají péčí, pomocí a edukací zrakově handicapovaných, zmíníme kompenzační pomůcky, dále se zaměříme na možnosti integrace zrakově postižených dětí, zejména na vliv rodiny v celém procesu. V praktické části vycházíme z rozhovorů se zrakově postiženými a jejich rodinami. Výzkumné otázky směřují především ke zjištění stavu, možností či případných překážek v procesu integrace zrakově postižených dětí do společnosti. Bakalářská práce je určena pro širokou laickou veřejnost, může být ale rovněž prospěšná sociálním pedagogům pro orientaci v dané problematice.
|
|
| |
|
|
Tísňová linka 112 a její možnosti při příjmu tísňového volání od občana se zdravotním handicapem
DVOŘÁKOVÁ, Kamila
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech dovolání se handicapovaných občanů (neslyšících, nevidomých či tělesně postižených) na tísňové linky, včetně tísňové linky 112. Podle směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů, týkající se sítí a služeb elektronických komunikací, je dáno, že každý občan, ať už jde o občana zdravého nebo zdravotně handicapovaného, má právo se bezplatně dovolat na tísňovou linku 112. V této práci byl proveden výzkum pomocí dotazníků. Okruhy dotazů byly směrovány na handicapované obyvatele, zda mají dostatečné možnosti dovolat se na tísňové linky. Tyto dotazníky byly rozdány handicapovaným občanům v jižních Čechách. Cílem bylo zjistit, zda snaha Hasičského záchranného sboru v oblasti příjmu tísňových hovorů od handicapovaných osob je dostatečná či nikoliv a zda o ní mají nebo do budoucna projeví tito občané zájem. Z výzkumu bylo zjištěno, že osoby s tělesným postižením mohou komunikovat s tísňovými linkami pomocí mobilních telefonů jako každý zdravý člověk a to v případě, pokud jim to jejich handicap neznemožní. Občané nevidomí či slabozrací také nemají problém s telefonováním, většinou z mobilních telefonů. U nich se může vyskytnout pouze problém s popisem místa události. Občané neslyšící či nedoslýchaví problém s komunikací přes mobilní telefon sice mají, ale Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje jim umožňuje odesílat tísňové SMS zprávy, pomocí nichž mohou dostát kvalitní pomoci jako každý zdravý člověk při vzniku mimořádné události. Pokud jde o legislativu, tak v současné době probíhá připomínkování k návrhu nového zákona o Hasičském záchranném sboru a je v něm zahrnuta i problematika dovolání se handicapovaných osob na tísňové linky.
|
host ::
RSS.